Poslední sluneční paprsky zapadají za mohutnými skalami, na nichž se vypínají dvě vysoké a zchátralé věže Panna a Baba. Pod prudkou strání nedaleko Trosek kráčí mlynářský pomocník Jakub. Zatímco se jeho okolí postupně halí do tmy, mladíkovi náhle sjede noha a padá kamsi do hlubin podzemí. Když později vystoupil ven, celé okolí prý bylo k nepoznání změněno! Co se stalo?
Muž neviděl Trosky jako ruinu, kterou měly být! Teď se zázračně proměnily v zachovalý hrad se střílnami, cimbuřím i nerozbitými střechami! A aby toho nebylo málo, Jakub prý dokonce zahlédl na hradě vojáky ve středověkém brnění. Kde se tu vzali, když se psal 23. červen roku 1841?!
Chodby do jiných dob?
Jeden z podivných ozbrojenců, mluvících ve staré češtině, náhle vypustil lovecké psy. Na to již Jakub nečekal a vlezl zpátky do chodby. Když jiným východem opět vystoupil na povrch, Trosky opět vypadaly napůl zničeně. Mohl se mladík na chvíli ocitnout v dávné minulosti?
Předchozí pověst není zdaleka jediná, která se vypráví o chloubě Českého ráje - záhadné zřícenině hradu Trosky. Již od dob výstavby hradu na konci 14. století šlechticem Čeňkem z Vartemberka se o tomto místě a okolí vyprávějí nejrůznější strašidelné příběhy.
Starý příběh tvrdí, že nedaleko Trosek má být v jedné ze skalních rozsedlin podzemní vstup do pekla nebo snad jakási brána do jiných dob. Může to souviset s tím, že má tato lokalita keltskou minulost? Vždyť Keltové si prý nevybírali místa pro svá hradiště náhodně - obývali například Blaník, s nímž jsou spojeny podobné příběhy! Spojuje tato místa jakási anomálie, která občas dokáže propojit jiné doby?
Pod povrchem
Divoké hypotézy jsou jedna věc, ale že se pod hradem nachází rozlehlý podzemní labyrint, který zatím nebyl kvůli sesuvům písku (a možná i někdejšího záměrného zasypání) celý prozkoumán, je holá skutečnost!
O podzemí, jehož vstup leží asi 400 metrů od samotných Trosek v jeskyni zvané Sklepy, píše ve svém článku na konci 19. století již doktor Pařízek: "Lid vypráví, že vedla z hradu Trosek tajná chodba, čemuž také nasvědčuje východně od Trosek mezi pískovcovými skaliskami se nalézající rozsedlina..." Dodnes není jisté, kdo a za jakým účelem tyto napůl přírodních chodby rozšířil.
Podle některých indicií a tvrzení proutkařů má ústit jedna z těchto chodeb do prostoru bývalých hradních koníren, nebo do podzemí pod věží Panna. Jde o pouhé výmysly?
Fakta potvrzují pověsti?
Jenže věrohodné historické záznamy hovoří o tom, že na Troskách kdysi byla nejenom podzemní hladomorna (kterou zatím v moderní době nikdo nenašel), ale také, že se obránci hradu dokázali tři roky ubránit nepřetržitému obléhání nepřátel. Pokud by z Trosek nevedla tajná úniková chodba, nedošly by jim tehdy zásoby jídla?!
Záhadné podzemí prozkoumávali již na počátku 19. století mnozí nadšenci, později i členové Klubu českých turistů, historici a ochranáři přírody. Mezi posledními, kdo se vydal do zdejší temnoty byla roku 2009 skupina českého historika a badatele Jana. R. Hrdiny.
Jeho tým potvrdil, že zdejší chodby se několikrát větví na další odbočky, přičemž jedna z nich vede západním směrem - tedy kamsi k Troskám! "Zbývá poslední chodba - západní. Od té si slibujeme nejvíc. Avšak i ta končí po několika metrech závalem, který tak trochu působí dojmem záměrné překážky," vzpomínal Hrdina. Vede chodba až do zříceniny? Možná i proto ji někdo záměrně zasypal...
Kde leží opatovické bohatství?
Nebylo by se čemu divit, vždyť kromě nezvaných návštěvníků někdejšího hradu, by k tomu mohl prý vést ještě další důvod. Ještě předtím, než Trosky navždy ztratily v 16. století svou slávu a obranný význam, měl být v jejich podzemí ukryt ohromný poklad!
Měl ho sem uschovat bývalý majitel hradu - rytíř Ota z Bergova, jehož oddíly vyplenily nedaleký bohatý Opatovický klášter. Cenná kořist se prý skládala především z peněz a zlatých i stříbrných církevních předmětů.
Protože se krutý a lakotný Ota bál o svůj lup, nechal celý poklad uschovat kdesi v podzemí pod Troskami, a vzal si své tajemství do hrobu. Přestože ho od té doby hledali mnozí dobrodruzi, nikdo z nich nebyl úspěšný. Leží v dutinách troseckých skal dodnes?
